Myšlenka, že každá revoluce má svého ideového zakladetele, je zcela mimo realitu. Když hoří, všichni sociálně zdraví lidé utíkají hasit, nečekají na ideového zakladatele. Určité sociální tlaky mají své kulminační meze, při jejichž dosažení se probouzí společné vědomí. Představa, že každá revoluce musí mít svého ideového vůdce, plně odpovídá současnému politickému konceptu občanské nesvéprávnosti, jež musí být řízena společenskými vůdci neboli elitami. Představa to je silně oligarchická, resp. plutokratická, jež s demokracií nemá nic společného, přestože se jí paradoxně zaštiťuje.
↧
